Ten třetí důvod jsem měl už z větší části napsaný, ale smazal jsem ho. Je příliš soukromý na to, abych ho tady vyvěšoval. Nechám si to pro sebe, už se dotýká lidí, o kterých tady psát tolik podrobně nechci. Míra bezostyšné exhibice beztak přetéká únosnou mez už těmi předchozími příběhy. Chtěl jsem jen navodit debatu o tom, kolik jste dostali facek vy a jestli jste si je zasloužili, nebo přišly nespravedlivě a z nepochopení. Pokud tedy vůbec nějaké byly. Aspoň ty fyzické tedy. Já jen.... jestli jsem byl z vás nejhodnější. Třeba.
Tak proti mně jsi tedy byl nejhodnější. :-))
OdpovědětVymazatFacek jsem moc nedostala, do obličeje se u nás netlouklo, a když to jednou chtěla udělat matka, to mi bylo asi patnáct, tak jsem jí drapla ruku a nenechala se. Ale prdelku jsem jako dítě mívávala masírovanou... :-)
A bylo proč!
Facku (ani jiny fyzicky trest) jsem jako dite neziskala.. u nas se to nenosilo. Vse se resilo domluvou.
OdpovědětVymazatPrvi facku jsem dostala v 20 od sveho tehdejsiho pritele... Byla prvni a posledni!
Ruliso, díky :) to u nás se taky netlouklo do obličeje, ale v těch pár případech... to je prostě ta reakce, která nesnese odkladu a ruka vylítne hned, bez zdržování s nějakým otáčením a naštelováním zadních částí :-) Když si to tak vybavuju... tak na zadek jsem dostal tak možná jednou, dvakrát.. ani nevím proč.. asi ty facky všechno přehlušily.
OdpovědětVymazatLilu, nechci vytvářet dojem, že se u nás facky nosily, to rozhodně ne :-) Taky mi radši domlouvali a často. Podepsalo se to na mně až doteď - s každým chci problém spíš "vydebatovat" a k ručnímu vysvětlování mám hodně daleko, považuju ho za prohru a krach komunikace. Ale jak jsem psal Rulise, v ojedinělých případech... tedy při té výchově čím dál, tím víc přidrzlýho puberťáka, to prostě přišlo. Kdoví, třeba mě to zachránilo..., byť si myslím, že jsem to nepotřeboval. A tvůj tehdejší přítel, ten to tedy taky prohrál, u mě by taky skončil(a) :)