neděle 22. února 2009

Pohádka


Bylo - nebylo, žilo se - i nežilo...
a uprostřed toho všeho jeden člověk, říkejte mu jak chcete,co nebyl jiný, než ostatní. Nemohl být, i když chtěl. Myslel i dělal různé věci jinak a všichni byli proti. A tak se stalo, že se jednoho dne proti nim ostře ohradil.
A v té ohradě žije dodnes...


12 komentářů:

  1. A o tom to právě je, aby se už nikdo nikdy nemusel ohrazovat pro odlišnost. Dlouhá cesta proti zdi, proti ohradám...

    OdpovědětVymazat
  2. A trochu mi to připomnělo Wildeovu pohádku Sobecký obr, ten se taky ohradil, ale strašně dlouho mu to tak vyhovovalo. Až si banda dětí postavila hlavu a přesvědčila ho o opaku. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ať na to koukám z kterékoli strany, pořád mi vychází, že "vina" je na straně ohrazujícího se.

    OdpovědětVymazat
  4. Nikoho neotravuje a nikdo neotravuje jeho.

    OdpovědětVymazat
  5. Nikoho nepovzbuzuje a nikdo nepovzbuzuje jeho.

    OdpovědětVymazat
  6. taky tak. Tahle zed je zjevna a je v ni otvor kterym lze vstupovat a vystupovat. Jsou zdi ktere nejsou videt. Nejsou videt dvere a ani okna. Jen je citit zed.

    OdpovědětVymazat
  7. Když je zeď jen cítit, tak člověk aspoň vidí, co se za ní děje :-) Ale ohrada, ta je blbá už v tom, že bere možnost srovnání a orientace v okolí. Pak člověk podléhá vlastním iluzím a vysvětlení, respektive je má zkreslené.

    OdpovědětVymazat
  8. :-) neboj, to nebylo v L. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Hezky, Nora má profil u bloggera.com :-)

    OdpovědětVymazat