úterý 18. března 2008

Bufetové dialogy

I.

- "...a proč s ním teda ještě spíš, když jsi pro něj taková onuce, holka nešťastná!"
- "Já ti sama nevím... asi jsem mu zevšedněla nějak dřív... a tak krásně nám to fungovalo... úplně něco jiného než manžel... pche, ten se nezvedne od bedny, snad jenom když potřebuje na záchod a do lednice..jenže jak říkám, začíná mít jeho manýry, ty chlapi jsou fakt stejný... víš jak dlouho mi nepřinesl ani blbou kytku?!"
- "To to máš recht, sou stejný, kašlem na ně... ještě jedno malý pivo prosím!"

II.

- "...takže změna jo?! To je perfektní! Už se to naučil jo?!"
- "Ale né..tohle je jinej, ten černovlasej, vždyť víš. Holka to je paráda, pro něj nejsem vzduch, to je úplně něco jinýho normálně! Během jedinýho tejdne tři kytky!"
- "Ti závidim teda!"

III.

- "..tohle že ti řekl jo?! No u mě by teda skončil! Okamžitě!"
- "No dyť taky skončil...beztak jsem byla pro něj jenom vzduch..taková onuce bych řekla.
- "No a co budeš dělat?!
- "Co by, jsem s Karlem přeci...já vím, tomu jsem dobrá tak na vaření a praní, ale aspoň vím, co od něj čekat. A mám svůj klid hele."

IV.

- "...a nejsi na něj naštvaná tak trochu?"
- "Jak trochu?! Představ si, že mu je blbý mi koukat při milování do obličeje! Střídáme polohy jen tak, abysme se nemuseli na druhýho koukat, vždyť to je děsný todleto! Hele já po něm nechci, aby mi nosil furt ňáký kytky a támhleto a todleto, ale co je moc, to je moc!"
- "No tak to je moc, to je fakt! Ale já na tom taky nejsem zrovna moc... sice se na sebe dívat můžem, ale tu polohu máme jenom jednu... Hihi hi."
- "Hi hi hi."
- "Hi hi..né.. to kecám, máme dvě.. hihhi hi."

V.

- "...no počkej, ale toho si snad nechala ne?! Vždyť se k tobě choval strašně!"
- "Když von je tak hezkej!"

VI.

- "Hele holka to víš, zapomněl na moje narozeniny, pak i na svátek...a ještě se to snažil tak blbě kamuflovat a dokonce nepřiznal, že dělá něco blbě."
- "No voni kolikrát ani nevěděj, že dělaj něco blbě!"
- "Ale to je nevomlouvá!"
- "No to ne!"
- "Von si myslí, že se z něj... posadim!"
- "Hele krása není všechno!"
- "No jasně... na to už jsem dost velká! Asi se vrátim ke Karlovi."

VII.

- "...proboha vod čeho máš tu modřinu?!!"
- "Když von je tak hezkej..."


.

15 komentářů:

  1. Celkem chápu, že do toho bufetu chodíš... i když to asi není úplně nejvhodnější zůsob stravování ;)
    Jinak si ale myslím, že já si sednout na nějaké správné místo, mohla bych oponovat nějakou pánskou alternativní verzí příběhu...

    OdpovědětVymazat
  2. A ještě by mě zajímalo, jak dlouho ten vývoj trval...

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Jes-terko :) on tenhle bufet je vyjímka - je celkem zdravej... když se přimhouří oko, tak aspoň polovina nabídky se jakžtakž dá akceptovat. Možná ten název není ani tak přesný, ale jmenuje se to tam tak. Jen nový nájemce zavedl trochu jiný režim - nejdřív se postavíš k pultu, přečteš nabídku, objednáš si a pak si jdeš sednout a obsluha ti to přinese. Vaří tam výborně, je to spíš restaurace, ale určité parametry to tak nazvat asi nedovolují. Pokaždé je tam minimálně jedno vegetariánské jídlo a ostatní věci určitě nejsou takové ty klasické bufeťácké lahůdky (ono je to taky znát na ceně) :) Například dneska jsem měl květákovou polévku a sýrový špíz (ten byl osmažený ve strouhance, nad tím se právě musí přimhouřit to oko) s bramborem.
    Tyhle dámy (asi 45 let, divím se, že ses nezeptala spíš na věk) tam chodí se železnou pravidelností a poslední dobou ten podnik nemá (k velké škodě - asi budou muset skončit) moc návštěvníků, takže i když se snaží nemluvit na celé kolo, ten prostor asi osm krát čtyři metry, svým vyprávěním prostě zaplní, byť člověk uši nechává celkem v klidu. Popisovaný vývoj (malinko parafrázovaný - nedělám si zápisky) trval něco málo přes měsíc tipuju, ale přesné to není. Pánské alternativy jsou taky podobné, ano :) docela bych chtěl slyšet právě ty rozhovory Karla a "toho černovlasýho", protože je klidně možné, že se znají. Kdoví, jaká by byla jejich varianta :-)))

    OdpovědětVymazat
  4. Je to vtipny, ale ja mam ted tak nejak chmurne obdobi a proto mi to prijde spis smutny...
    Ono byt onuci je smutny samo o sobe, ale kdyz si jeste nechame libit nasili... to je fakt k placi...

    OdpovědětVymazat
  5. Na věk jsem se neptala, neb mentální a vztahový věk byl dost jasný... většinou se to dá celkem dobře přiřadit.

    Teda teda, ten květák... :D

    OdpovědětVymazat
  6. Lilu, ano... je to takový sladkokyselý... je to o tom "nabíhání si". Když to po sobě znovu čtu, přijde mi to divný... jakobych někomu stranil, nebo se díval zaujatě... ale kdo dneska není zaujatý.

    Jes-terko, co květák? Jak květák? :-)

    OdpovědětVymazat
  7. typicke :)
    Jeste by to chtelo nejaky rozhovory panu na druhou stranu :)

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj Jirko, zasmála jsem se - ale - když si člověk neumí pomoct, je to spíš k pláči. Moc zdravím.

    OdpovědětVymazat
  9. Sladkokyselý je presne ten spravnej vyraz. Neprislo mi, ze bys nekomu stranil - to vubec. Jen jsem si to precetla a pobavilo a me to no a najednou mi to doslo a bylo mi z toho smutno... tak asi tak no:-)

    OdpovědětVymazat
  10. Me to prijde smutne a hrozne zabednene. Nezavisle na druhe strane.
    Kdyz takhle premysli mlade holky, tak si clovek rekne ze jsou jeste mlade, ze z toho vyrostou :o) Ale kdyz takhle uvazuji zenske kolem ctyricitky tak mam pocit ze je to naporad. Ze lepsi to nebude.

    OdpovědětVymazat
  11. Tezz, ahój! :) No.. pánský dialogy probíhají asi v tom stylu, že kašlou na nějaký kytky a "podlejzání", jsme přeci nad věcí (hlavně před ostatními), strašně nenápadně pozorují hodinky a schválně čekají, až jim jako už zavřeli květinářství a pak zaplatí a vybíhají, aby to za pár minut do obchodu stihli, anebo přemlouvají prodavačku, zavírající vrata, aby jim ještě prodala jednu růži a neváhají si u toho kleknout :)

    Hančí, taky zdravím :) ano, komu není rady... ale kdo by v tomhle radil, že - polovina lidí v tom má taky bordel a ta druhá ví, že si stejně udělá každý co chce, nebo dokáže.

    Lilu, tak já příště napíšu něco veselejšího, slibuju :-)

    Radko jo, je to smutné a hrozně zabedněné - zvlášť pro ten věk. Já jsem někde v polovině ani pořádně neviděl, kolik jim přibližně je (seděli pokaždé tak, že bych se musel okatě ohlížet). Ale po nějaké době jsem to nevydržel a podíval se. Byl jsem celkem překvapený, taky jsem si myslel, že jde o lidi tak kolem pětadvacítky. Připadne mi to dost omezený. Naštěstí takové nejsou všechny :)

    OdpovědětVymazat
  12. Je to sice smutná životní situace, ale vesele podaná. S humorem jde všecko líp. Ani ty dámy na špetku vtipu nezapomněly ,-)

    OdpovědětVymazat
  13. Ok, budu se těšit:-) i když teď už můžeš psát cokoliv a budu se culit jako měsíček na hnoji:-))))

    OdpovědětVymazat
  14. Gombo, ano, nezapomněly... měl jsem celkem problém v tu chvíli spolknout smíchy to, co jsem akorát načal :)

    Lilu, domluveno :-)

    OdpovědětVymazat
  15. Ahoj Jirko, je to veselý i smutný, jak se to vezme...každopádně tohle nevymyslíš :) Jo, je to fakt ze života a pěkně napsaný, jsem se culila a to docela dost :)))

    OdpovědětVymazat