úterý 26. února 2008

Dietní poezie

...
nedočkavost a hlad po odhalení zážitků
z nabízených darů Země
sladkost a kyselost
ruku v ruce
s hořkostí
se mně
vkrádá
do mé
müsli
...

47 komentářů:

  1. šmarjá snad to neberete vážně...

    OdpovědětVymazat
  2. jídlo je druhá nejlepší věc na světě - hned po orgasmu:-)) a vzdat se ho ? Nikdy. To radeji budu drit ve fitku od rana do vecera...ale biftecek je biftecek:-))

    OdpovědětVymazat
  3. a co je to orgasmus? :-)))

    Jsi mi připomněla jeden vtip, nebo spíš nachytávku na druhé lidi, někdy vyzkoušej, chytne se téměř každý:
    "...a jak letí beruška nad pasekou, mává radostně křídly a křičí na všechny strany: "Já mám orgasmus! Já mám orgasmus!" ...eeehmm.. znáš to? (zeptáš se jako mimochodem, jakobys chtěla přerušit vyprávění vtipu) Většina lidi odpoví "NE"... "no, to je takový hezký pocit při sexu, to bys měl/a někdy zkusit." :-)))

    OdpovědětVymazat
  4. Ehm... Přiznávám, že mám vícero věcí, co jsou ještě lepší než jídlo... Jídlo je fajn, ale klidně se bez něj dá obejít. :o)
    Občas se nenajíst vůbec ničemu nevadí, ale naopak dost často. :o))

    OdpovědětVymazat
  5. souhlas :)
    ale taky kroutím hlavou nad tím, jak se někteří lidé dokáží stresovat kvůli tomu, že snědli něco sytého a kalorického. Od všeho kousek, klidně. A hlavně vyrovnaně, s rozumem. Tam bych se chtěl dostat :) Nepřežírám se, problém je spíš s načasováním (jíst šestkrát denně je fakt strašný). Pokud budu tlustý, ale zároveň se budu hýbat, nelenivět a nepřežírat se, prostě žít tak, jak chci, pak se s tou tloušťkou nějak smířím a přijmu ji, do té doby ne. Pořád si myslím, že ke mně nepatří. :-)

    OdpovědětVymazat
  6. Jirko, já se zeptám úplbě blbě: A ty nežiješ tak, jak chceš?
    A proč ne?

    OdpovědětVymazat
  7. to není blbá otázka. Nežiju jak chci, tedy ne úplně. Proč, to nevím, asi se nesnažím tolik, jak bych měl, možná jsem toho hodně dostal zadarmo a teď čučím na věci, které bez zásluhy nepřijdou. Ale léčím se :) jsem na cestě, teď už i snad s nějakým cílem, byť mě ta cesta baví víc, než cílové pásky. Nemůžu se na sebe koukat, a tím nemyslím jen fyzickou stránku. Došla mi trpělivost, nebo spíš slepost :) že bych prohlídnul? Kdoví... v každým případě mi schází ten poslední krůček - analýza je hotová :) teď má přijít na řadu ta výkonná složka...co se nějak opozdila :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Půl života jsem profňukala, že nedělám, co chci, a proanalyzovala, proč to nejde a co všechno tomu brání - než jsem se naučila naučila buď prostě a jednoduše udělat to, co chci, nebo si přiznat, že asi chci něco jinýho víc. A nemít výčitky ani kvůli jednomu, ani kvůli druhýmu.
    Nic víc v tom není.
    Myslím.
    Doufám. :-)

    OdpovědětVymazat
  9. Výčitkama bych to asi v mém případě nenazval, i když jsou určité věci, které bych udělal...chtěl udělat jinak. Všechno co mě potkalo, beru jako součást. Etapy, na které se nesmí člověk snažit zapomínat, protože to nejde.
    Ono to "procitnutí" taky není ze dne na den, to se ví :) a jeho nedílnou součástí je taky poznání, že to fňukání nemá smysl...stejně jako dlouhé povídání. Tady to vypadá, že o tom jen v jednom kuse melu, ale v reálu to takové není. Je to o těch rozhodnutích, ano...a o neohlížení se zpátky s balancováním, jestli jsem to neměl udělat tak a co by bylo kdyby. To nedělám.Už. Pro jistotu... taky dopíšu slovo "doufám".

    OdpovědětVymazat
  10. no pockat... jak nejist.
    Ja jim teda 6x denne a pravidelne... bez jidla moje telo stavkuje..:-)

    OdpovědětVymazat
  11. šestkrát...no, tak by to mělo být, ale nechápu, jak toho můžeš docílit... zkoušel jsem to, a to nechodím do práce, dělám doma, ale vadilo mi na tom to, že se moc sleduju, připadalo mi, že jídlo se stává větší událostí, než ostatní věci, a to bych nechtěl. Ale ono jde asi o to zaběhnutí, začlenění do normálu, aby to člověk pokládal za samozřejmost, to se mi tedy moc nedaří :) Nejdřív "to" nakoupit, pak připravit, naservírovat (protože připravovat všechno zvlášť to fakt nestíhám) třeba do lednice a pak ještě hlídat hodiny, abych to nezapomněl sníst. To fakt zatím neumím :-) (ale aspoň snídat jsem se už naučil!) :-)

    OdpovědětVymazat
  12. Jídlo neřeším. Jím když mám hlad.
    Když hlad nemám, nejím. Záleží na tom, co dělám, kde jsem, jak se hýbu, atd. Někdy jím celej den skoro tahem, někdy nejím celej den vůbec, třeba až večer nebo v noci něco, páč hlady se mi blbě spí.
    Zatím žiju, dík za optání. :-))

    OdpovědětVymazat
  13. no právě... to je ta nespravedlnost! :-) Můžeš to neřešit. Nedávno jsem byl v bufetu (já vím, že to není nejlepší), chroustám si tam kuře s bramborem a přijde parta hic, samý párátka vysušený (až moc) první objednává svíčkovou s dvanácti, druhý mu křičí přes rameno "já taky!, ale dneska jen s desíti!", třetí chce guláš s osmi kopečky rýže, čtvrtý vejpečky s šesti houskovýma a pěti bramborovýma a ten poslední, pátej, ten hlesne jenom "Rum..." a jdou řešit, jak jsou bufeťácký stolky malý, protože pár z nich museli dostat na ty knedlíky druhej talířek. Dobře, já když dělal rukama, tak mi taky chutnalo, i když takhle jsem nežral nikdy (a nežeru, opravdu) a neřešil jsem tehdy žádný přibírání, nemusel jsem, ale takový výdej zase mít oni nemůžou a navíc je to zpravidla jejich jedno jídlo za den. Zkrátka jinej motor :) Často taky je znát rozdílnej pohled na lidi. Klidně bych to nazval diskriminací. Hodně lidí opovrhuje pohledem na tlustý, co se opovažují jíst na veřejnosti (snad to bude ještě nějakou chvíli povolené), zatímco vedle nich do sebe cpe horem dolem dvojitýho hamburgera místní sexbombička a všichni chlapi ji se zamlženým pohledem a ztuhlým úsměvem litují, že chudák holka nemá čas jíst pořádně a musí se takhle odbývat.
    no... pěknej obrázek o sobě vytvářím :) krom obalovaného masa si teď ještě budete myslet, že mám pifku na hubeňour(k)y, to ne :-)

    OdpovědětVymazat
  14. Jojo, pamatuju si, že jsem taky obědvávala deset kendlíků po polívce, a k tomu dvakrát večeřela a snídala guláš aspoň s chlebem... Ale to už je dávno. :-)
    S věkem se mi potřeby smrskávají, nehoní mě mlsná na těžký tučný ani přesolený, překořeněný, tatarák pořád fajn, ale už ho taky nepojím půl kila, naopak klíďo vyžívám z toustů se sýrama a hlávkovým salátem nebo z jogurtu s rohlíkem, aniž bych to cítila jako dietu, prostě na to mám chuť, na to a na nic jinýho... Myslím, že mám prostě moudrý tělo, který si umí říkat. Třeba je to všechno jen v tomhle. Mít tělo, který nezblblo a umí si říkat.

    OdpovědětVymazat
  15. takova moje mysl treba rada mlecnou cokoladu zapijenou mlickem, potvurka :-)

    OdpovědětVymazat
  16. Ruliso, jenže já už na takové stravě jsem :( nedodržuju to sice úplně správným způsobem a taky to neberu jako dietu, ale vyloučil jsem například uzeniny, jen tak dvakrát do měsíce drůbeží šunka, sýry a jogurty už hlídám (co se týče tučnosti), kupuju velký rodinný balení bilého nízkotučného jogurtu a mixuju ho s dia marmeládou, nebo různým rozšlehaným ovocem. piju denně 3 až 5 litrů vody z vodovodu, jím víc ryby (spíš mořský) a drůbeží maso. Jsou samozřejmě drobné úlety, ale opravdu nepodstatné (si myslím tedy), třeba v podobě smetanové polívky z pytlíku, nebo hašlerky (ty dozvuky ještě občas jsou:), někdy oběd v restauraci, když jsem skoro celý den pryč, ale snažím se vybírat i tam. Houskový knedlík už ani nevím, jak chutná, tučná jídla typu ovar, bůček, koleno, to jde mimo mě už hodně dlouho :-) Problém zůstává trochu v pivu - i když nejsem žádný rekordmand a na pivo zajdu tak jednou, někdy dvakrát za týden, tak lemtat střik nebo víno, to je fakt nemožný :-) Jedno si dát neumím, ale deset taky ne. Nealko je většinou ještě horší (a krom toho mám pivo kvůli ledvinám téměř na předpis :-))
    Takže mi z toho vychází, že je minimálně z osmdesáti procent je chyba v pohybu a životním stylu obecně. Tam mám hroznou nerovnováhu, to si musím přiznat... ale to přiznání mám už dávno za sebou :-)

    OdpovědětVymazat
  17. ORe, mysl...tělo.... to je nedělitelný přeci :-) zvlášť tam nahoře to musíš dobře pociťovat, jestli se nepletu.

    OdpovědětVymazat
  18. Jéé, pivo kvůli ledvinám skoro na předpis - to jsme na tom stejně! :-)
    Akorát já to mám tak trochu opačně, jen asi jednou až dvakrát v týdnu mám den zcela bez alkoholu. :-))(Páč když si večer nedám pivo, dám si aspoň decku vína.:)

    OdpovědětVymazat
  19. my se k tomu zdraví už nějak propijeme :-))

    OdpovědětVymazat
  20. Jooo!
    Chtěla jsem napsat, že si na počest tohoto předsevzetí jdu otevřít gambáč, ale nejdu, eště musím navařit na zítra dětem, ne odpadnout. :-))

    OdpovědětVymazat
  21. Chechéé, dávám si zrvovna teď bechera. Ale spíš dravotně, protože mě bolí břich a becher mi pomáhá.
    Koukám, že to strabvování, máš, Jirko* dost promakaný, a říkám si: Ta marmeláda jahodová, jak ji měl opatlanou po celé kuchyni, to bylo něco... narval do ní hodně cukru, nebo byla dia? ¨
    Já vyznávám, co (se mi zdá) říká Ru - o co si tělo řekne, to mu dám (jinak by mi dalo!:-) V zimě nemívám chuť na ovoce ani na saláty, protože mi připadají takové studené. A ejhle - projevil se jejich nedostatek tak, že jse měla VELKOU chuť na džus nebo ovoce. Tak jsem si ho dala a bylo.
    Heršvec!!! Tady opěvuju chutě a vyprskla jsem bechera do klávesnice!! To je v čudu! Jednou jsem do ní vylila čaj a přestala fungovat...
    Pokračování (když klávesnice dá) příště.
    Liška Ryška

    OdpovědětVymazat
  22. Jo a chtěla jsem říct, že tvar článku mi připomíná obrázek dělohy a vaječníků z učebnice!!

    OdpovědětVymazat
  23. ... krom toho, že připomíná dámské kalhotky, samozřejmě...

    OdpovědětVymazat
  24. Ano ano, chutě... Před chvílí jsem dovařila třílitrovej hrnec výborný koprový omáčičky, oloupala dětičkám na zítra vajíčička a pak nevydržela a ohřála si aspoň v pomalu stydnoucí omáčce zepár knedlíčičků, páč už jsem slinila jak Pavlovův pes a tuším, že do večera, než se vrátím domů z koňoakce, nemusí zbýt v hrnci ani kapka. :-))
    A teď,s příjemně plným, omáčkou prohřátým bříškem, jdu spinkat. :-)

    (Jirko, dobrej příspěvek do diskuze k hubnutí, viď? :-)) Heleď,a le ten komentářovej sloupek už prosím víc hubnout nenechávej, jo?)

    OdpovědětVymazat
  25. Liško to jó, becher léčí kudy chodí, dokonce ani té klávesnici neublížil, žejo? :-) Ano, v uprchlé marmeládě cukr byl, ne hromada, ale byl... taky to bylo někdy okolo května loňského roku, teď mám na mysli mé "chování" při hubnoucí kúře několika bloggerů. To bych si taky mohl pořád vyčítat to přežrání se ve třiadevadesátým pečeným prasečím, při jedné zahrada párty. Teď do toho prostě míchám dia marmeládu, no... ale řeknu ti, samotnou bych nesnědl ani za nic :-)
    Jo, konečně někdo okomentoval tvar "básně" :-)) upravil jsem kvůli tomu i podobu prvních dvou řádků a sjednotil je do jednoho...ale učebnici bych v tom teda nehledal, máš bod :-))

    Ruliso jo, dobrej příspěvek do diskuze o hubnutí :-) akorát nějak nechápu to hubnutí sloupku, asi si malinko dřepím na špagátu :-)

    OdpovědětVymazat
  26. Jirko*, jde skutecne jen o zvyk. Nakonec si telo zvykne a samo si o jidlo rekne. Tudiz zadne hodiny nehlidas. Najednou proste zjistis, ze telo si samo v pravidelnych intervelech rekne, ze ma hlad. Jediny co tedy zustava k reseni je co si dat:-) Neb v ruznou denni dobu se "maji" jist ruzne druhy potravin ;-)

    OdpovědětVymazat
  27. to je jasný, ale stejně..i tak nechápu, kde na to mám vzít čas :-)

    OdpovědětVymazat
  28. No! ... a teďs na to káp. Stejně podstatný jako co jíš je jak to jíš. Tak prosimtě: pomalu. (fakt je to podstatný pro to, jak dobře ti bude spalovat motor)

    OdpovědětVymazat
  29. řekl bych, že je to i důležitější... kdysi jsem chtěl jíst jenom hůlkama :-)) možná by to pomohlo taky :)

    OdpovědětVymazat
  30. Musím se přidat. Myslím si, že důležité je jíst častěji a po menších dávkách, jinak se může jíst úplně všechno. Otázka je, jestli to časově zvládneš. A skutečně se má jíst pomalu a dobře a hodně žvýkat (je důležité dobře promísit jídlo se slinami). - To, že se má jíst, kdy si tělo řekne, tak to bych řekla, že může provozovat ten, kdo netloustne, ať jí co a kolik chce.

    OdpovědětVymazat
  31. ano Hančí, přesně tak.

    OdpovědětVymazat
  32. Prisel na psa mraz (muj pripad) Ja mohla jist uplne vse :o) A ted nemuzu, protoze se to na me ihned nalepi.
    Jim asi tretinu toho co muj muz a asi ctvrtinu co moje deti. S chuti :o) A nejsem spokojena se svoji vahou. A jsem pevne rozhodnuta zhubout a taky na tom pracuji. Snizovat davky jidla nemuzu jelikoz bych mela hlad :o)) A tak cvicim Denne. Beham na tom pristrojku Ketleru (hodinku ) nebo beham venku nebo cvicim. Denne tak 300 - 400 Kcal behem ci cvicenim. Tohle si prikazuji vuli a predstavuji si ze zabijim dve muchy jednou ranou.
    1. Jsem hubenejsi a vypadam lepe
    2. Jsem zdravejsi, klouby jsou pruzne, krevni reciste pruchozi a vnitrni organy namasirovane takze jsou v harmonii. Citim to, vim to.

    Cdravim a vhodnemu cviceni zdar!!!

    OdpovědětVymazat
  33. blahopřeji :-) tam bych se přesně chtěl dostat.

    OdpovědětVymazat
  34. Jirko, neni k cemu blahoprat :o) To se muze zmenit a pokud to vydrzim tak je to k memu dobru, jen moje osobni vyhoda a proto jsou dekovne dopisy ci obdivne pohledy vlastne nezadouci (odvadejici od skutecne podstaty) Clovek hubne pro sebe a chce byt zdravy pro sebe. Jen sam sobe chce udelat radost. Sam se sebou si to musi srovnat a rozhodovat. A i kdyz me muj muz chvali a se zalibnim se na me diva, tak posilam nekam... nechci aby me povzbuzoval a nechci aby me chvalil. At si hlida svoje sadlo a svoje zdravi :o))

    Ted to samozrejme nebyla vytka vuci tobe JIrko :o) Jen chci naznacit v jake je to rovine. Osobni, intimni. Je to kazdeho osobni vec. Jeho zdravi a jeho zivot.

    OdpovědětVymazat
  35. ó Radko... jak by byl svět jednodušší, kdyby to takhle bral opravdu každý - osobní, intimní věc, otázka toho samého dotyčného. Kdyby si ostatní prostě počkali jen na výsledek, jak si to ten člověk se sebou zařídí, v jaké bude nebo nebude formě. Mohli by k tomu říct svůj názor na věc, ale jinak by do toho druhým nekecali. To by bylo báječný :-) Je mi jasné, že jde i o pohled toho, koho se to týká, někdo je moc vztahovačný a myslí si, že se pořád baví jen o něm a většinou negativně (což si možná myslíš i ty o mně, když dodáváš, že to nebyla výtka vůči mně :-)) To je taky špatně, ano. Přílišná pozornost škodí všemu. Tak tedy: "Neblahopřeji, ale tam bych se přesně chtěl dostat." :-))

    OdpovědětVymazat
  36. Jirko*,
    nechápeš hubnutí sloupku? Jakto? Vždyť jsi ten sloupek kalhotkovitě směrem dolů zhubnul, ne:)?
    PS: klávesnice kaput, přinesla jsem si z domova jinou. A pak že becher léčí.

    OdpovědětVymazat
  37. No, mně přijde, že okno, kam se píšou komentáře, jaksi naráz "zhublo", zúžilo se, stal se z něj "sloupek". Takový přeci na začátku nebylo? :o)

    OdpovědětVymazat
  38. Liško, Ruliso, tak už chápu, proč jsem nechápal :-) používám Operu a tam je to pořád stejné a v ní si můžu okno roztáhnout klidně i na celý monitor - celkem jsem si na to zvyknul, protože je přehled i o přibývajících komentářích během psaní toho mého, když na to přijde. Teď jsem se podíval ve Firefoxu a zdá se mi stejné, ale možná mi to zkresluje... no, každopádně tohle jde mimo mě, protože to nastavuje stvořitel, pardon... provozovatel tohohle blogovacího systému, tedy google. To on tam přidává ty různé vychytávky třeba ohledně volby identity komentujících), já můžu ovlivňovat jen zlomek a velikost mezi tu editovatelnou část myslím nepatří, bohužel.
    Klávesnice kaput? Tak to doktor Becher včas uznal beznadějnost situace a upustil od léčení asi :-)

    OdpovědětVymazat
  39. Tak ho zkus mět k tomu, aby si to pamatovalo, jak ve slušných formulářích na diskuzní příspěvky bývá zvykem. Jsem líná a moc mě nebaví pokaždý znovu přepínat na název/adresa (případně zjišťovat, na co novýho se to zas přejmenovalo:) a znova vpisovat jméno...
    Není to nic strašnýho, ale myslím, že ani nic tak složitýho na udělání ze strany adminů. :-)

    Už mě i napadlo, že by pro mě bylo jednodušší (na míň kliků a míň hledání mýma očima slepkama v tabulkách) to odesílat jako anonym a prostě se pod každej koment podepsat. :-))

    OdpovědětVymazat
  40. Ruliso napsat jim sice můžu, ale musel bych nejdřív složit pár anglických slov do srozumitelné podoby, a to není v mém případě nikdy spolehlivě zaručeno :-) Nemají bohužel něco jako českou pobočku. Google se chová trošku monopolně - skupuje menší projekty (včetně tohoto systému), aby se stal větším a větším, až bude největším na celém světě. Takže si ani moc nedělá hlavu s tím, jak někde v Čechách někomu nevyhovují některé drobnosti. Samozřejmě má taky diskuzní fóra a kontakty na adminy, kterým lidi zasílají své připomínky a podle nich dochází k těm zmíněným úpravám. Tohle je asi výsledek těch připomínek, což mi taky nesedí. Nutí lidi k účtu, tedy aspoň emailovému, na Googlu - proto tam pořád leze jako první ta identita jako Google/Blogger. Já to můžu zjednodušit, ale zákazem účasti nečlenů "klubu Google",což je léčení odříznutím, jak za první světový války :-) Klidně používej (a všichni kdo to mají podobně) anonym s podpisem v textu komentáře. Dělám to tak u Bos. například - ta má ještě složitější systém myslím... a to jsem zrušil, nebo spíš nezavedl ověřovací kód pro odeslání komentáře, to by byla opravdu formulářová změť. Zkusím ještě jednu věc - na chvíli zase dám zobrazení komentářů v samostatném okně, tak mi pak napište, jak vám to vyhovuje.

    OdpovědětVymazat
  41. No, hele, skoro je to rychlejc přehledný. A asdi je to to, co jsem postřehla, že s ezměnilo, že okýnko je užší.
    Ale jinak, utýct od polodiletantů do molocha... Nevím nevím... :-))
    (Hele, neber si to moje vrtání ale moc, jo? :-)

    OdpovědětVymazat
  42. klidně vrtej :-)
    já myslím, že to polodiletanti nejsou, ale jen mají jiné zvyklosti no :-) ale to zapamatování si vyplnění políček by nějak mohli zvládnout... nejspíš nechtějí (kvůli tomu googlu) Jsou mnohem horší případy :)

    OdpovědětVymazat
  43. Polodiletantama jsem myslela tvoje předchozí působiště, ne tohle. :-))

    Ano, je v tom tlak na monopolizaci.

    OdpovědětVymazat
  44. a jo... jsem blbej, teď to čtu tak, jak říkáš :) ..a vidíš, já předtím nepochopil vlastně ani toho molocha :-))

    OdpovědětVymazat
  45. no, ja treba z domova, kde jsem na "free" wifi hotspotu, co ma "zarizle" vse krom obycejneho http, vubec tenhle sloupek s komentari nevidim, a pochopitelne ani nepridam svuj koment. protoze je https :-( inu, kazda uspora neco stoji :-)

    OdpovědětVymazat
  46. nojo...škoda, ale kdo má co kde zařízlého...to už opravdu nemůžu ovlivnit :-)

    OdpovědětVymazat