Šel jsem na poštu. Platil jsem složenkou nějaké nekřesťanské peníze a zaslechl za sebou, jak se na přepážce s balíkama o něčem hádají dvě zaměstnankyně. "Dobrý den", povídám, "Proč se hádáte?" "Ále, máme tady jeden balík, na kterým je blbá adresa a není známý odesílatel." "Tak ho dejte mně." "Jo, to by šlo", srazily na chvíli hlavy k sobě a na něčem se domlouvaly, "Ale musíte nám to tadyhle podepsat." Kouknul jsem na papír, kde stálo "přebírám tento balík zcela dobrovolně", na chvíli jsem zaváhal, ale nakonec řekl:"Tak jo" a podepsal. Ony na to:"Ta teda jo." A já na to:"A to jako už můžu jít a odnést si ho?" A ony na to: "Ano." Tak jsem ho vzal a odnesl. Doma jsem položil poměrně velký balík na stůl, prozkoumal kolem dokola a začal pomalu rozebírat tvrdý papírový obal. Vyndal jsem mixážní pult pro diskžokeje, pytlík sušených hub a velkou, samostatně zabalenou obálku. Roztrhl jsem opatrně papír a nakouknul dovnitř. Vyndal jsem menší obálku, na které bylo velkým písmem napsáno "Pět na stole v českých" a pod tím: "Pro tebe". Naskočila mi husí kůže a zrychlil tep. Začal jsem přemýšlet o tom, že budu mít problémy kvůli cizím penězům, a tak. Tohle přeci nemůže nikdo nechat bez povšimnutí, že nebyl balík doručený! Taky mi už bylo jasné, proč nebyl napsaný odesílatel. To bude možná nějaká sranda, řekl jsem si. Kouknu blíž a ono fakt! Dvoutisícovky v igelitovém pytli, ale jakoby nerozstříhané a nějak divně naskládané vedle sebe. Sáhnul jsem dovnitř a vyndal je z posledního obalu, najednou vidím, že držím v ruce ubrus! Takový ten omyvatelný umělohmotný ubrus. Na něm natištěná jedna dvoutisícovka vedle druhé. Nechápal jsem proč. A v tom jsem se probudil. Okamžitě jsem začal přemýšlet, proč někdo tiskne ubrusy z dvoutisícovkama a až po chvíli mi došlo, jak to souvisí s "pěti na stole v českých".
Věřím tomu, že sen jsou jen noční myšlenky smíchané s fantazií. Ale nechápu tedy, jak mi může mozek vymyslet něco, co sám nepochopím. V životě jsem to neviděl, ani jsem o podobném ubrusu nic neslyšel a navíc jsem v tom snu ani nepochopil jeho pointu?! Že by se loučily odumírající buňky?
Věřím tomu, že sen jsou jen noční myšlenky smíchané s fantazií. Ale nechápu tedy, jak mi může mozek vymyslet něco, co sám nepochopím. V životě jsem to neviděl, ani jsem o podobném ubrusu nic neslyšel a navíc jsem v tom snu ani nepochopil jeho pointu?! Že by se loučily odumírající buňky?
Naopak, to mozek zapnul na plnej výkon a vyved tě z omylu, že bys jen tak bez práce a bez ničeho moh odstat nějaký peníze. :-)
OdpovědětVymazatJá mám takový sny každou chvíli. Najitý peníze, strašně výhodný slevy ve výprodejích... A taky se to dycky zmrší. :-(
no tý bláho, to mě nenapadlo (asi mám zase snížený obrátky :)), na to m něco bude.... nojo, zmršilo, pravda :-))
OdpovědětVymazatTak me se nikdy nezdalo nic podobneho :o) A to ani naznakem. Nikdy me nikdo nic nedal a ani nenabizel ve snu. A ani jsem nikdy nic nenasla (kdyz jsem hledala)
OdpovědětVymazatAle asi jako Ru. Tvuj andel strazny ti rika aby jsi se vykaslal na neco co vypada jako vyhra a zatim je to jen bezcenny ubrus. Neboli ne vsechno je zlato co se trpyti :o) I kdyz to vime, prest treba vnitrne doufame. Ze na nas voly stesti sedne. Nesedne :o))
Spíš bych řekla, že jsi neco provedl (neco, co se nema) = vyzvednuti ciziho baliku
OdpovědětVymazatA že potřebujes nejakou tu korunu=proto penize
Ale zaroven, ze pro Tebe ty penize nejsou zas tak dulezity=ubrus z penez
Ale jsem psycholog amater:-)
Takový skvělý nápad a ty to vytroubíš do světa - jsi to měl zkusit prodat. Vsaď se, že jen co si to nějaký ubrusář přečte, bude to na každém druhém stole :-)
OdpovědětVymazatRadko a voly zůstaneme :-)
OdpovědětVymazatLilu,(a vlastně pro všechny), mně nejde ani tak o výklad snu, jako o ten divný pocit, jak je možný, že stejný mozek dokáže vyprodukovat něco, co zároveň nepochopí :-) Rulisa o to brnkla tím, že mi jede ve spánku na větší obrátky - asi bych se měl věnovat tomu, jak psát na blog, když chrním :-))
Fousku, nejsi náhodou ubrusář? :-) ...říkal jsem si, že to bude vypadat divně, ale mně se to fakt zdálo. S tím nápadem máš pravdu, já blbec si furt šlap po štěstí :)
nene, nejsem u brusky. To bych ti ten nápad šlohnul v tichosti :-)
OdpovědětVymazatSpíš bych se přiklonila k variantě, že toho dne/té noci působily nějaké magické nebo fyzikální síly, protože mně se zdál sen neméně praštěný. Až se z něho dostatečně vzpamatuju, taky se pochlubím. A pak se buď oba můžem utěšovat tím, že snad přeci jen nejsme magoři, a nebo tím, že na to nejsme sami... (mrk)
OdpovědětVymazathele, nějak z těch komentářů vypadlo to podstaný: houbičky a mixážní pult.
OdpovědětVymazat(kdybys nenapsal, že to je sen, normálně bych tomu věřil, taky občas zajdu na poštu. A ta zásilka bez zpětný adresy vypadá taky celkem věrohodně.)
(nepatří to sem, ale přidám jednu pošťáckou, co nebyl sen: už třetí měsíc mi na úřadě hnilo stavební povolení na nějakou banalitu, když jsem konečně ixtým telefonátem zajistil, že to přijde (investor zralej na prášky), vyndal jsem ze schránky ten papírek o uložení doporučené zásilky a upaloval na poštu. Mám mírně cizokrajný ukrajinský jméno a od dětství už znám desítky jeho zkomolených variant. Tak tedy: úřad mi mírně zkomolil jméno a ta poctivá svazačka na poště mi zásilku skutečně nevydala. Nezabralo že jsem přesně znal odesilatele, že sedělo křestní jméno a titul, že skoro sedělo i příjmení. Předpis je holt předpis. Zeptal jsem se na řešení. Musím čtrnáct dní počkat, jestli si na poštu nepřijde skutečný adresát, pak zásilku pošlou zpět, jako nevyzvednutou a já si jí cca za tři týdny půjdu osobně vyzvednout na úřad. Myslel jsem, že je to sen.
Ebo,pořád nikde nevidím sepsaný ten sen :) žeby jsi se ještě nevzpamatovala? :-))
OdpovědětVymazat#m, dobrý postřeh :) mixážní pult můžu vysvětlit - asi před deseti lety si na mé jméno kdosi koupil nějaké světelné efekty z jednoho specializovaného obchodu a mně od té doby, přes několikeré upozornění a pokusy o zrušení zasílání, stále chodí celkem objemný katalog pomůcek a vybavení pro "DJje". Houbičky v tom snu moc dobře nechápu, možná je to tím, že mi (nežádoucím způsobem) "voní" celý mrazák po houbách, jsou prostě všude. Pokud jsi měl na mysli "jiné" houbičky, tak to odmítám na veřejnosti komentovat :) (a česká pošta? darmo mluvit... lepší se, ale strašně kostrbatě)
Jirko*, to máš tak. Prostě jsem se k tomu ještě nedostala, i když vzpamatovaná už jsem asi dost. A dneska mě tak pálí voči, že z toho zas asi nic nebude. Radši si půjdu snít nějaký nový sen. (chicht)
OdpovědětVymazatA abych se teda přiznala, tak já jsem byla přesvědčená o houbičkách na nádobí!