čtvrtek 6. prosince 2007

Cesta ke světlu

Tak jsem vám tak nedávno šel po ulici a najednou zaslechl nějakou hudbu. Byl to hiphop. Naživo. Nějaký maník měl v koutě mezi domy natažený prodlužovák, mikrofon, klávesy a jel tam nějaký nesrozumitelný text, ale musím říct, že docela slušně a svižně. Jak jsem se postupně přibližoval, došlo mi která bije - nová, bližší forma hlásání křesťanství. "Cesta ke světlu, klidně na battlu oujé..." A tak jsem si vzpomněl na dobu hodně před, kdy se mě doma ptali: "A jak dlouho, myslíš, že existuje křesťanství?!" Ta otázka tehdy přišla těsně v závěru období, kdy jsem dlouhou dobu označoval souslovím "Asi sto let..." (pro mě to bylo prostě dlouho a nemohl jsem ještě vědět, kolik to je - jen jsem měl odposlouchané takové to: "to mám čekat sto let, než se obuješ?! nebo... Na tý poště jsou zas sto let před opicema"). Takže jaká asi mohla zaznít z mých úst odpověď, že... Nicméně, když se mi dostalo správné informace, tak jsem se prý hrozně divil a tvrdil, že to tak nemůže zůstat nadlouho a od té doby s různě dlouhými intervaly přemýšlím, co by se muselo stát, aby se moje "proroctví" naplnilo. Kvůli jaké události by lidé zanevřeli na Ježíše, na tuhle víru a dobrovolně...
a najednou mi to došlo... z doléhajících textů o tom, že i on je tam "z vůle boží a přednáší tohle zboží" mi vyjela odpověď na dávnou otázku, nad kterou jsem si pořád lámal hlavu. Musel by to být do určité míry zázrak, jak jinak... ale představuji si to celkem živě - jak Ježíš sestupuje, sedá si na kámen u cesty, zatímco se pomalu obrací na lidi, hltající každý jeho pohyb a pronáší větu:
"Tak a teď jděte vy... sami."

2 komentáře:

  1. http://www.cestykesvetlu.cz/webgalerie/stranky/webgalerie3.htm

    OdpovědětVymazat
  2. no.. tak nějak

    OdpovědětVymazat