Víte... průběh momentálního stavu mé osoby v posledních dnech celkem dobře vystihuje příhoda z jedné nedávné vycházky:
Uprostřed zasněžených polí, minimálně kilometr do nejbližšího porostu, prostě na samotě bez lesa, stojí dva košaté stromy. Docela pravidelně (ehm, asitak jednou za deset let) tam chodím koukat "do blba", prostě jentak se projít, sednout si na nízkou větev a medit. Totéž jsem udělal minulý týden.
A tak si tam sedím, rozostřuju zrak a vytěsňuju veškeré nepříjemně se opakující myšlenky na okraj, a najednou vidím, jak ke mně z dálky běží nějaký zvíře. Ve svém pomalu se kolébajícím rozpoložení, nepokládám ani za nutné nějak reagovat, natož přemýšlet o tom, jaké má úmysly. Po chvíli jsem zjistil, že jde o pěkně velkou dogu (nebo tak něco), která má bez jakéhokoli člověčího doprovodu jasně namířeno opravdu přímo ke mně.
Zůstal jsem sedět a nezměněným způsobem tupě čuměl dopředu. Pes udýchaně přiběhl, hubu od ucha k uchu (taková ta vytahaná, co při běhu společně se slinami lítá ze strany na stranu) a malým smykem to zapíchnul asi dva metry přede mnou. Podívali jsme se krátce do očí, nespouštějíce z tváří ksicht hraného nezájmu a pak mě zvíře obešlo i se stromem ve stejné, dvoumetrové vzdálenosti do kolečka, uzavřeného na místě začátku. Opět jsme si za nepřerušeného hrobového ticha koukli do očí, on si odfrknul a ještě předtím, než mě neméně rychlým zmizením nadobro ponechal mému směšnému meditativnímu osudu, přede mnou demonstrativně vypálil obrovským hovnem díru do sněhu.
.
ehm. mame to chapat tak, ze nove je max.. ho...no? :-))
OdpovědětVymazatNo... spíš to vyjadřuje poměr mezi mým rozvláčně "vznešeným" rozjímáním a ubíhající skutečnou realitou kolem, která je většinou úplně o něčem jiném. O něčem, co mi pořád utíká - jako bych se vztekle díval za pomalu odjíždějícím vlakem, ale neudělal nic pro jeho dostižení ;-)
OdpovědětVymazataha.. no tak tesne vedle :-)
OdpovědětVymazatneboj, to prejde. zjistis casem, ze uz stejne nic nedohonis a to te uklidni.
OdpovědětVymazatno právě! ahoj Radko :) o to jde... klidně se na to koukám a přestává mi to vadit :-)
OdpovědětVymazat...možná jen takové ty myšlenkově imaginární varianty "co by, kdyby..."
OdpovědětVymazat...ale představte si to - krásný bílý ticho, podnebí a klid, hraničící s nírvánou a do toho přiletí pes, zavětří a nechá mě tam se svou kouřící hromadou - jakobych mu za víc nestál :-) ...do toho pokračuje ta bílá nírvána "a teď se s tím poper", co že to má jako znamenat :-))) nic, jedno velký nic. Stejně jako téměř všechno ostatní, všechno a nic ;-)
OdpovědětVymazatJIrko, z tebe nakonec bude basnicky filosof inspirovany hovnem. To mi neco pripomina :o)) oooo jak te chapu. MOje krevni skupina.
OdpovědětVymazatKoukám, že nutně potřebuješ, aby přišlo NĚCO, co tě pozitině probere k aktivitě. Co s tím? Já vím, to se lehko řekne, ale někdy to přiletí z čistého nebe, ani nevíš jak. Já jsem toho živoucím důkazem :-)
OdpovědětVymazatAhoj Báro :) pravda, pozitivní motivace není nikdy dost. Ty jsi vpohodě, o zábavu máš postaráno :-) máš na mysli Destruktorka, nebo tě trefilo něco nového? :-)
OdpovědětVymazatme treba probralak aktivite navsteva Avataru :o)) Hned jsem zacala cvicit a hubnout.
OdpovědětVymazatA uz jsem zhubla 2 kila.
Radko, včera jsem byl u doktora - pochválil mě za úbytek 4kg a udělil mi "prémii" v podobě nové diagnózy "nemoci králů". Tak zas nemám o prášky nouzi ;-)
OdpovědětVymazatkurna, tys chytl dnu? tak to je drsne. masicko adie
OdpovědětVymazattreba budes hubnout dal, a i to masicko bude casem. Mam kamarada s touto diagnozou. Ale ten vypada blahobytne a ji taky blahobytne. Vzdycky kdyz se naji dosyta tak ho to chytne
když se tak koukám na tabulky vhodných potravin (v kombinaci doporučení, které už mám z jiného důvodu), tak mi kvůli těm podělanejm purinům na výběr moc nezbývá :-) A to mě ještě letos čeká operace žlučníku a následná půlroční dieta, holt už jsem starej, potřebuju generálku :-)
OdpovědětVymazatStalo se mi to ještě kus před Destruktorem. Samozřejmě, že za to mohl chlap! Dokonce virtuální. :-)
OdpovědětVymazatVelice jsme si spolu rozuměli a mě to probralo z letité letargie, byl hodně mladší, takže jsem se pustila na sobě do veliké generálky. Čas plynul, mezi námi to vyhořelo, nikdy jsme se neviděli, dokonce se nedávno oženil, občas si napíšeme. Ale to nevadí, i když z toho nic nebylo, já už jsem z té nové cesty nesešla. Pak po roce přibyl Destruktor a to už byl úplně kotrmelec do nového života :-)
No páni! Tomu říkám námět na Bakaláře :-)) Tak aspoň že ten Destruktor je skutečnej... i když je někdy neskutečnej ;-)
OdpovědětVymazatAch... Nevím co říct. Psi jsou někdy svině :o)) Ale z toho co píšeš mě mrazí.
OdpovědětVymazatAhoj Lenko, psi? Že zrovna ty tohle napíšeš! :-)))
OdpovědětVymazatMrazení je zbytečný, myslím, že jde o krátcetrvající stavy ;-)
Zdá se mi, že už ten mo/mentální stav trvá trošku dlouho, ne? Bylo by lepší, aby byl jen momentální ;-)(S kurzívou je tu problém.)
OdpovědětVymazatVšechno bude zase dobré ...
Mo
Ahoj Mo, ano, trval :-) ale fakt je, že teď už jsem v jiným stavu. Krom jiného mám rozepsané dva články, akurát je ne a ne doladit. Bude to zábava, napětí, humor... tři hvězdičky z pěti. Jako v televizi... coming soon;-)
OdpovědětVymazatNo sláva.
OdpovědětVymazatJInak bych napsala:
Tak jak to jde, kotě?