pondělí 2. listopadu 2009

"...break the wall"

V sobotu jsem si udělal radost, tedy byla mi kýmsi udělána, díky které jsem si mohl vyjímečným způsobem vzpomenout na film "The Wall" s úzkou návazností na stejnojmenné album skupiny Pink Floyd. Jméno Filipa Benešovského mě do toho dne zcela míjelo a krom názvu akce jsem o projektu nevěděl žádné podrobnosti. Měl jsem zato, že nám budou prostě "jen" promítat na zeď Zeď, byť se zajímavými zvukovými efekty a nějakými udělátky okolo, a pak že vystoupí pár hostů a dají si nějaký ten kousek formou vyhecovaného jamu. O to větší bylo mé (a bylo znát, že nejen mé) překvapení, když si hromada muzikantů, tanečníků, herců a dalších (ne)normálních lidí, dětského sboru nevyjímaje, vystřihla celou "Zeď" naživo! Kombinace předehraných klipů, ohňových efektů, "live" kamer s promítáním na plátno v pozadí, výborného zvuku a (pro mě především) výborně sehrané zdvojené sestavy bicích, mě zatlačila do sedačky takovým způsobem, že si to budu dlouho pamatovat i jinak, než jen skrz modřiny z debilně umístěných držáků na nápoje na židlích (což považuju za jediné mínus večera). Lidi, byla to prostě paráda a kdo máte nějaký vztah k téhle hudbě, nebo máte chuť si ho zkusit vybudovat, přečtěte si tuhle, podle mě trefnou, reportáž z celé akce, kterou taky chronologicky doplňuje výstižná fotogalerie.

A vám, kdo neznáte původní film a nechcete se, nebo nemůžete, na něj podívat, můžu říct jenom jedno: "Přicházíte o hodně."


2 komentáře:

  1. Zeď mám taky rád. A Benešovského znám, hrál v Neřežu (to je takový trochu pokračovatel Nerezu).

    Popravdě, už když jsem četl kdysi dávno popis podiové verze The Wall, jak to hráli Flojdi, tak jsem si vůbec nebyl jistý, jestli bych to chtěl vidět. Takové moc šouozní, monstrozní. Nemůžu ale soudit, u čeho jsem nebyl. Film je tak akorát, ten je dobrý.

    OdpovědětVymazat
  2. ahoj Fousku, autoři použili pro tuhle akci termín "rekonstrukce" a myslím, že nejvíc odpovídá stylu provedení - je tam, oproti filmu, posun v čase, aby to pasovalo na detaily dnešní doby, ale vzhledem k nadčasovosti a shodnému principu, který jde zabalit do různých podob, z toho vyšla docela dobrá věc. Přesně jak se píše v odkazovaném článku - "aby se nezvrhla v lepším případě v karikaturu, v horším v revival okresní úrovně...", to je v tomhle případě dost tenká hranice, přesto to vyšlo. Hlavně muzikantským podáním, to byl fakt koncert.

    OdpovědětVymazat